Zastavení 10A

U Práce

Podobně jako u křížení Americké třídy s Prokopovou ulicí je i nálevkovitý tvar prostranství U Práce otiskem vývoje města. Zakřivení Americké třídy směrem k budově Divadla J. K. Tyla totiž odpovídá stopě historické cesty, jejíž trasu určovaly hradby Litického Předměstí. U křížení budoucí Americké třídy s cestou do Klatov se dlouho udržovalo jezírko, které zaniklo v první polovině 19. století. Na nároží, při němž se rozprostírala Chotěšovská zahrada, své sídlo roku 1881 přesunul svůj podnik J. K. Rudolf. Současnou podobu nároží vtiskla následná přestavba nárožní budovy. Starší doby, kdy dnešní Americká ještě byla Stodolní ulicí, do 80. let minulého století dokumentovala poslední stodola, resp. kovárna, jíž pak nahradil Dům zdraví (dnes Americká 3).

Přízvisko U Práce získalo prostranství po plzeňské redakci deníku Práce, který sídlil od konce 40. let minulého století v Hahenkamm–Škodově paláci na nároží Klatovské třídy a Tylovy ulice. Dům, který nechala postavit Marie Hahenkammová podle návrhu Moritze Hinträgera, se stal v roce 1871 bydlištěm Emila Škody, který se oženil s Mariinou dcerou Hermínou. Věno své nevěsty Škoda využil pro investice do svého průmyslového závodu, zároveň však pomohl opětovnému rozkvětu podniku Hahenkammových.

Historickou paměť místa nese i pomník Díky, Ameriko! Základní kámen objektu připomínajícího osvobození Plzně americkou armádou byl položen v květnu 1947, komunistický převrat v únoru 1948 ovšem realizaci dle návrhu Oskara Kozáka zhatil. Kámen byl zakryt a patrně na jaře 1968 po jedné z demonstrací odstraněn. Výsledná podoba pomníku s dvěma žulovými pylony z roku 1995 je skupinovým dílem, autorem bronzové mapy Evropy je sochař František Bálek.

Někdejší kovárna jako poslední pozůstatek starší zástavby na Americké…

Americký tank na prostranství U Práce v čase osvobození Plzně (1945)

Americké vlaječky v trávníku obklopujícím základní kámen pomníku padlých…