Zastavení 10B

Adolf Loos v Plzni: okolí prostranství U Práce

V závěru 19. století se hlavním plzeňským bulvárem stala dnešní Klatovská třída. Byla také vyhledávanou adresou plzeňských obchodníků a průmyslníků, z jejichž řad se rekrutovali klienti průkopníka moderní architektury Adolfa Loose. Vedle obdivu k moderně a zároveň nadčasově pojednaným bytům je spojovala příslušnost k židovské komunitě a zpravidla také pracovní či příbuzenské vztahy. Díky nim také Loos v roce 1907 získal v Plzni první zakázku – úpravu bytu pro manžele Hirschovy v Plachého ulici 6. 

Návrhem svého bytu na Klatovské třídě 12 brzy poté Loose pověřil Hirschův bratranec Otto Beck, otec Loosovy budoucí ženy Kláry. Loos pro Becka a jeho ženu Olgu navrhl adaptaci bytu s ložnicí, jídelnou a obývacím pokojem. Když se v letech 1928–1929 Beckovi přestěhovali do bytu v domě stavitele Müllera na náměstí Míru, přesunuli na nové místo i zařízení těchto místností. Architekt pak do týchž prostor navrhl nový interiér pro pediatra Josefa Vogla a jeho choť Štěpánku. Vybavení obývacího pokoje a jídelny, dvou místností dochovaných dodnes, Loos komponoval osově symetricky a stěny jídelny nechal obložit travertinem. Tyto prostory jsou přístupné veřejnosti (viz adolfloosplzen.cz).

Osovou souměrnost a kamenný obklad Loos uplatnil i v dámském pokoji bytu Huga a Heleny Semlerových na Klatovské třídě 19. Místnost s mramorovým táflováním, krbem z neomítnutého zdiva a vestavěným nábytkem z jilmového dřeva se realizovala počátkem 30. let. Uskutečněn naopak nebyl Loosův návrh dvoupodlažní nástavby domu s mezonetovým bytem Oskara a Jany Semlerových. Ti si pak pro své bydlení zvolili dům na Klatovské třídě 110 (tzv. Semlerovu rezidenci). Jak Semlerovi, tak Voglovi se však ze svých velkorysých bytů netěšili dlouho – před vypuknutím druhé světové války emigrovali do Kanady.

Obývací pokoj bytu Josefa a Štěpánky Voglových (2014)

Adolf Loos patrně s Norbertem Kriegerem (asi 1930)

Byt Huga a Heleny Semlerových (2014)