Zastavení 9B

Budova technických úřadů a její architekti 

Pro správu dynamicky se rozvíjející Plzně bylo po vzniku Československa zapotřebí více úředníků. Krátce po výstavbě nového sídla finančních úřadů (dnešního krajského úřadu) proto město přikročilo ke stavbě nové budovy technických úřadů. Její návrh vypracovali zaměstnanci úřadu: František Beneš rozvrhl hmotové a provozní řešení objektu, Hanuš Zápal pojednal fasády. Budova po svém dokončení v roce 1930 jako první funkcionalistická realizace přispěla k transformaci území navázaného na Americkou třídu. V době svého vzniku vynikala rámovou železobetonovou nosnou konstrukcí a moderním technickým vybavením včetně výtahu typu páternoster, jenž zůstává dodnes v provozu. Vystupující hmota dnešní pobočky pošty měla vyrovnat rozdíl mezi starší uliční stopou a novým, velkorysejším profilem ulice.

Hanuš Zápal coby bezesporu nejdůležitější „městský architekt“ meziválečné Plzně připravil projekty velké části veřejných budov realizovaných zde do první poloviny 30. let. S Benešem spolupracoval již ve 20. letech na projektu městských domů sociální péče. Navrhování se věnoval i po odchodu z úřadu, především v menších obcích na Plzeňsku. Významně se zasloužil o obnovu poutního místa v Mariánské Týnici.

František Beneš ve své tvorbě reflektoval ideje hnutí Arts and Crafts a tzv. venkovského revivalu (lesovna v Zábělé, vlastní dům na Lochotíně), reagoval však i na progresivní teze modernismu (chirurgický pavilon městské nemocnice na Borech). Se Zápalem sdílel vřelý vztah k památkové péči a během svého působení na stavebním úřadě se věnoval i obnově cenných historických objektů včetně plzeňské radnice.

Škroupova ulice před stavbou budovy technických úřadů a komplexu s…

Členové prezidia technických úřadů (1936)

Budova technických úřadů (1930)