Zastavení 8B

Osobnosti Resslovy ulice

Luděk Pik a jeho dům
Ústřední roli v meziválečném rozvoji Plzně sehrál Luděk Pik, který město vedl jako starosta mezi lety 1919 a 1938. Pražský rodák Pik (1876–1948) se po absolvování obecné a měšťanské školy učil sazečem v knihtiskárně a posléze holičem. Vzdělání si doplnil v národohospodářském kurzu Dělnické akademie. V roce 1897 se stal členem sociální demokracie. Do Plzně přišel jako redaktor stranického časopisu Nová doba. V letech 1907–1918 zastával funkci poslance říšské rady a ve sněmovně zůstal i po vzniku Československa další dvě desítky let.
Ve 20. a 30. letech se mu i navzdory vysokému městskému dluhu a finanční krizi podařilo prosadit významné investice do podoby Plzně i její infrastruktury. V pomnichovské době byl z pozice starosty odvolán. Odkaz Luďka Pika připomíná stejnojmenná ulice v katastru Doudlevce, jeho jméno dodnes nese i gymnázium v Doubravce.
Od poloviny 30. let měl Pik bydliště v menším nájemním domě v Resslově ulici 3. Objekt navržený Bohumilem Chvojkou zakoupil ještě před kolaudací od Stavebního podnikatelského družstva v Plzni, jež vedl stavitel Rudolf Pěchouček. Pik využíval jeden ze dvou prostorných čtyřpokojových bytů, jejichž součástí byla i prosklená zimní zahrada a zázemí pro služebnou.

Bratři Špillarovi a rodina Kučerových
Jak upozorňuje pamětní deska vsazená do nároží, v domě č. o. 2 na protější straně Resslovy ulice se v letech 1869 a 1871 narodili výtvarníci Jaroslav a Karel Špillarovi. Nejstarší ze tří bratrů Jaroslav se ve své tvorbě zabýval především chodskými náměty; Karel se stal profesorem na pražské UMPRUM. Nejmladší Rudolf Vojtěch se umělecké tvorbě začal věnovat až ve středních letech.

V dnes již neexistujícím sousedním domě v Resslově 4 ulici bydleli manželé Kučerovi s dcerou Věrou, kteří byli během heydrichiády odsouzeni za pomoc parašutistům a následně popraveni.

Starosta Luděk Pik při projevu na náměstí Republiky (nedatováno)

Autoportrét Jaroslava Špillara (nedatováno)