Přeskočit na obsah

Zastavení 2B / 2026

V oblasti dnešní Košutky se ještě v 19. století rozkládala pole a louky. Měšťan Martin Kestřánek zde polovině století založil hospodářský dvůr, dostal se ale do finančních potíží, statek musel prodat a odstěhoval se z města. Dvůr pak vlastnili mimo jiné průmyslníci a majitelé místní cihelny z rodiny Ulčů. Roku 1890 statek doplnila druhá obytná budova, v roce 1913 stodola. Po druhé světové válce byl dvůr zestátněn a začleněn do hospodaření JZD Bolevec, později Státního statku Křimice. V 50. letech zde vznikly kravín a výkrmna vepřů; později statek chátral. Ačkoliv se zde zachovala arkáda podepíraná kamennými sloupy, před několika lety byl dvůr zdemolován.

Během druhé poloviny 19. století začaly v blízkosti statku vyrůstat dělnické domky, kde bydleli především kameníci a cihláři zaměstnaní v okolních lomech a cihelnách. Pískovec se na severním okraji Plzně těžil již od 18. století. Soustava lomů v okolí dnešního Košuteckého jezírka byla známá jako Doubkovy kamenolomy. Po ukončení těžby zde zůstal hluboký lom s mohutnou skalní stěnou, který nechalo město ve 30. letech minulého století parkově upravit. V době hospodářské krize šlo o jednu z veřejných staveb, které měly poskytnout práci lidem bez zaměstnání. Park, který navrhl dlouholetý správce městských sadů v Plzni a posléze jejich vrchní inspektor Valentin Čoček, se veřejnosti otevřel v roce 1937.

Součástí parku byla dvě jezírka, pamětní deska i soška na kamenném soklu. Původně plánované přemostění jezírek však nebylo provedeno a postupně stoupající hladina zaplavila cesty, schodiště i lavičky. Pod vodou zmizela také soška známá jako Andělíček. V roce 2009 ji vyzvedli potápěči a od roku 2013 připomíná původní dílo jeho kopie umístěná pod skalní stěnou. Jezírko se postupně stalo oblíbeným místem ke koupání a rekreaci. V jeho blízkosti vznikla restaurace, kterou v letošním roce nahradila nová budova s občerstvením a prostorem pro dětskou skupinu.

Proměnu Košutky ze zemědělské lokality v město završila výstavba stejnojmenného sídliště, realizovaná v letech 1982–1986 podle návrhu architekta Zbyňka Tichého. Sídliště je řešené jako soustava čtyř šestiúhelníkových polouzavřených bloků se školskými zařízeními a sportovišti. Absence pravoúhlých ulic je pro sídliště typická, poněkud však znesnadňuje zdejší orientaci.

 


© 2026 Město Plzeň. Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno v Beneš & Michl