Zastavení 2A / 2026

Historie cihlářství sahá hluboko do starověku. Hlináci těžili a připravovali vhodnou hlínu a cihláři z ní vyráběli a pálili cihly. Pro své specifické vlastnosti se cihly staly jedním z nejpoužívanějších stavebních materiálů. Náročnou produkci cihel ovlivnil v 19. století rozvoj průmyslu. Parní pohon nahradil lidskou a zvířecí sílu a vynález tzv. kruhové pece umožnil vypalovat cihly s menší spotřebou paliva kontinuálně 24 hodin denně.

V oblasti Košutky se začalo cihlářství výrazněji rozvíjet v poslední třetině 19. století. Brzy zde začala místní sprašové hlíny zpracovávat řada cihelen, které reagovaly na poptávku stavebního materiálu pro rozvoj města. Nejvýznamnější místní cihelny patřily bratrům Klotzovým. Starší z bratrů Emanuel Klotz vlastnil cihelnu se dvěma kruhovými pecemi na parní pohon. Provoz s obsluhou 50 dělníků vyráběl až milion cihel ročně. Ve své výrobě se Emanuel Klotz soustředil na produkci strojních cihel, tašek, dlaždic či drenážních trubek. Po jeho smrti získala roku 1912 cihelnu od Klotzových dědiců nově ustavená společnost Cihelny Emanuela Klotze a spol., zřízená akcionáři Živnobanky. Výroba cihel zde pokračovala až do 80. let minulého století. Po skončení výroby byly postupně objekty cihlárny zdemolovány a v roce 2023 byl stržen i komín.

Mladší z bratrů František Klotz vybudoval svou cihelnu v lese pod rozhlednou Krkavec. Cihlářská hlína se zde i těžila a z ní se pak ručně vyráběly jakostní cihly, tzv. „klotzovky“, nebo speciální „kanálky“, které se používaly při stavbě městské kanalizace. Po první světové válce byla však výroba zastavena a označení cihel „Klotz“ pak přešlo na košuteckou firmu Emanuel Klotz. Objekty cihelny a přilehlé restaurace byly zbourány v roce 1966.

Emanuel Klotz nebyl jen podnikatel a průmyslník, ale také architekt a stavitel. Do obrazu města se se zapsal jako autor projektů řady nepřehlédnutelných staveb ze závěru 19. a počátku 20. století – historizujícího Císařského sálu v blízkém Lochotínském parku, novorenesanční budovy městské spořitelny v Kopeckého sadech nebo tzv. Jubilejní brány Měšťanského pivovaru. Jednou z ikon města se stala Velká synagoga v sadech Pětatřicátníků. Projekt výsledné podoby stavby, která je se svými půdorysnými rozměry 56 x 30 metrů druhou největší synagogou v Evropě, vypracoval právě Emanuel Klotz.