Zastavení 3A / 2026

Kolonie německých řadových domů na Lochotíně, neoficiálně nazývaná Berlín či Malý Berlín, představuje v místním kontextu ojedinělý příklad nacionálně-socialistického stavitelství. Výstavba proběhla v letech 1941–1943 péčí německého stavebního a bytového družstva GEWOBA a s finanční podporou města. Soubor měl sloužit pro bydlení německých úředníků a techniků Škodových závodů, které byly klíčovým uzlem válečného průmyslu Třetí říše. 

Na rozdíl od ostatních plzeňských zaměstnaneckých sídlišť nešlo o soubor ryze dělnický, jakým byla například nedaleká kolonie Na Jánské, která vznikla při karlovarské silnici z popudu podnikatele a českého vlastence Jana Kleissla v letech 1870–1880. (Společně s domky v Kleisslově a Dělnické ulici, dnes už zpravidla přestavěnými, si nechal Kleissl vystavět i vlastní vilu.) Nebylo to ani první sídliště zaměstnanců Škodovky; již za první světové války vznikla dělnická kolonie Orlík v Třemošné, určená zaměstnancům škodovácké muničky v Bolevci.

Berlín sestával z šesti rovnoběžných řad jednotně řešených patrových domů při Dolní, Střední a Horní ulici. Uplatnily se zde dva typy domů: první soustředil dva menší dvoupokojové byty s obytnou kuchyní a zázemím, druhý disponoval jedním třípokojovým mezonetovým bytem. Tvarosloví staveb představuje typickou ukázku německého Heimatstilu, který se rozvíjel jako protiklad meziválečné modernistické architektury. Estetika „stylu domoviny“ byla provázána s nacionálně-socialistickou ideologií. Měla vyjadřovat identitu německého člověka vyznávajícího zdravý, průmyslem nezkažený život.

Řadové domky Berlína tak završily strmé sedlové střechy s vysokými štíty a pultovými vikýři. Rustikální výraz dodávaly kolonii i typické dřevěné okenice u nevelkých oken. Kromě předzahrádky měli obyvatelé domů k dispozici zadní užitkové zahrady. Součástí kolonie byly také dva protiletecké kryty. Archeologický průzkum zde tehdy odhalil pozůstatky osídlení z pozdní doby bronzové. Ve 40. letech zasáhly areál spojenecké nálety a několik domů v jednom bloků bylo zničeno. Po skončení války a odsunu německého obyvatelstva byly domy zkonfiskovány, opraveny a přiděleny českým rodinám, které kvůli bombardování přišly o své domy. Během výstavby sídlišť na Severním Předměstí v 70. a 80. letech mělo kolonii nahradit centrum občanské vybavenosti. Postavil se však pouze komplex učňovských škol. Při jeho návrhu však architekt Miloslav Hrubec zjevně s další existencí Berlína nepočítal.

Kolonie Berlín poškozená nálety (1943)

Kolonie Berlín – Dolní, Střední a Horní ulice (nedat.)

Karlovarská ulice a kolonie Berlín (1983)