Zastavení 7A

Mikulášský hřbitov

Nejstarší součástí hřbitova je kostel sv. Mikuláše, který nechal na počátku 15. století postavit plzeňský měšťan Vít Malíř. Přestože od té doby byl původní jednolodní kostel s trámovým stropem několikrát upravován a z někdejší podoby se zachovalo jen zdivo, jde o jedinou gotickou památku v oblasti Petrohradu a Slovan.  Pozemky v okolí kostela později odkoupilo město a zřídilo zde hřbitov. Nejprve se zde pohřbívala jen chudina a měšťané nekatolické víry. Změnu přinesl až zákaz pohřbívání uvnitř městských hradeb z roku 1783. Díky tomu se stal tento hřbitov jakýmsi plzeňským Slavínem, kde místo posledního odpočinku nacházely nedůležitější osobnosti města – obchodníci, umělci, politici i průmyslníci včetně Emila Škody. Symbolem hřbitova se stal především hrob J. K. Tyla.

Kapacita hřbitova postupně přestávala stačit a na počátku 20. století byl definitivně uzavřen. Jeho moderní historie je spojena s řadou převážně necitlivých zásahů a neopodstatněných demolic. Například kvůli plánovanému rozšíření Mikulášské třídy byla po roce 1966 řada hrobů odstraněna, ty nejvýznamnější byly přesunuty. Roku 2001 se posunula i hřbitovní zeď u Mikulášské ulice. Zachování alespoň části cenného areálu zůstává úspěchem jednotlivců, kteří kvůli jeho záchraně vyvinuli mimořádné úsilí.

Vchod na Mikulášský hřbitov kolem roku 1960

Mikulášský kostel a hřbitov, pohled od řeky (před rokem 1924)

Mikulášský kostel a hřbitov obraz