Zastavení 5: Pavlovův ústav – školní budova s uměleckou duší

V padesátých letech se výuka na lékařské fakultě začala stabilizovat. V roce 1952 dostala Lékařská fakulta v Plzni do své správy budovu, před kterou stojíte. Tato bývalá vyšší hospodářská škola coby sídlo Ústavu fyziologie nově nesla označení Pavlovův ústav, podle známého fyziologa I. P. Pavlova. V následujících letech si fakulta vydobyla renomé kvalitní a odborné instituce, která dala vyniknout řadě osobností, které dosáhly světového věhlasu. Mezi nimi prof. PhDr. Jaroslav Šafránek (1890–1957), třetí děkan Lékařské fakulty v Plzni UK, po němž je pojmenován Šafránkův pavilon. Věnoval se experimentální fyzice a studoval využití fyziky v lékařství. Další známou osobností byl doc. MUDr. Jaroslav Jerie (1894–1981). Pavlovův ústav sehrál svou roli i v novodobých dějinách, když se před ním v roce 1989 konaly studentské manifestace za změnu režimu.

Pavlovův ústav: Budova byla postavena v letech 1923–1924 a původně sloužila nově založené vyšší hospodářské škole. Škola vznikla daleko za koncem tehdejší Plzně. Autorem stavby je významný plzeňský architekt Hanuš Zápal.

Dispozice celé budovy ustupuje od ulice a vzniká tak místo na malý parčík. Tomu vévodí dva rozložité stromy, které jsou starší než celá budova. Hanuš Zápal se rozhodl nechat už tehdy vzrostlé stromy stát a uzpůsobil jim stavbu. Úplně napravo je další křídlo, kde byly umístěny byty pro ředitele a další personál školy.

Ihned po vstupu studenty vítá vstupní dvorana, které vévodí slavnostní schodiště. U paty schodiště stojí dvě sochy od Otakara Švece. Nad schodištěm je umístěn triptych zobrazující například sedláka, který osívá své pole, oslavu Májů i plzeňské kroje. Ústředním prostorem celé školy byla velká aula. Ta je nad vstupní dvoranou a zvenku ji prozrazují vysoká okna. Z umělecké výzdoby auly vyniká promítací plátno ohraničené klasicistním reliéfním rámcem s figurálními plastikami od Otokara Waltera. Budova v druhé polovině minulého století podstoupila několik dílčích stavebních úprav, , aby se v ní dala provozovat kvalitní a moderní výuka. Pod správou lékařské fakulty se Pavlovův ústav dočkal památkové ochrany.

doc. MUDr. Jaroslav Jerie (* 8. 9. 1894 Dlouhá Ves u Sušice – † 31. 1. 1981 Plzeň)
Vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (do roku 1919). Pracoval jako lékař v Havlíčkově Brodě, Chotěboři a Humpolci. V roce 1933 se stal okresním lékařem v Klatovech. Od roku 1946 působil v Plzni, kde založil Ústav soudního lékařství při Fakultní nemocnici Plzeň a stal se jeho prvním přednostou. V letech 1949–1952 byl prvním krajským hygienikem a epidemiologem. Byl docentem Lékařské fakulty UK v Plzni a aktivně se podílel na výuce forenzní medicíny, rozvoji výuky interního lékařství a přispěl k formování generací lékařů, kteří si odnesli nejen odborné znalosti, ale i vzor lékařské etiky. V roce 1957 navrhl zavedení povinných ochranných přileb pro motocyklisty. Jeho jméno zůstává spojeno s obdobím budování a upevňování plzeňské lékařské fakulty jako významného centra lékařského vzdělávání.

Zdroj: František Kříž, Město Plzeň. Přehled složení a činnosti obecní správy za léta 1925–1928, Plzeň 1929.