Zastavení 1: Fakultní nemocnice – nedílná součást fakulty

Lékařská fakulta v Plzni byla založena na podzim roku 1945 dekretem Edvarda Beneše. Iniciativa vzešla ze dvou proudů. Jednak Plzeň chtěla vysokou školu a jednak byl nedostatek lékařů, kterých bylo třeba i v pohraničních okresech. V této souvislosti byla některá oddělení dosavadní městské nemocnice přeměněna na kliniky. Změnil se také název, který nově zněl Státní fakultní nemocnice. Jedna z prvních klinik, která se změnila na fakultní, byla gynekologicko-porodnická, kde se v roce 1945 přednostou stal dosavadní primář gynekologicko-porodnického oddělení doc. MUDr. Vladimír Mikoláš. Dále se fakultní stala i chirurgická klinika, v jejímž čele stanul přednosta prof. MUDr. Václav David. Interní klinika byla od podzimu roku 1945 vedena prof. MUDr. Jiřím Scheinerem, budoucím děkanem Lékařské fakulty. Za zmínku stojí také psychiatrická klinika, kde byl prvním přednostou MUDr. Eugen Vencovský a v neposlední řadě také klinika neurologická, kde se přednostou stal MUDr. Jaromír Hrbek. V pozdějších letech se počet klinik dále rozrůstal.

Městská nemocnice Bory: Rozsáhlý areál začal vznikat v roce 1895. Jednalo se o v té době moderní typ nemocnice. Pavilonové nemocnice byly zřizovány z důvodu efektivnějšího zabránění rozšiřování epidemických onemocnění, ale také s ohledem na to, že pacienti se měli lépe uzdravovat ve vzdušném, zeleném a kulturním prostředí. V průběhu let byly v reakci na atmosférické vlivy, které komplikovaly převoz pacientů, zřizovány podzemní tunely.

Ještě před zahájením stavby byla do sousedství areálu, pro výhodnou polohu v blízkosti dalších vojenských objektů, z centra města přestěhována vojenská nemocnice. Městská nemocnice pak vznikala v několika etapách. V roce 1945 byla nemocnice přeměněna na fakultní. Nyní je areál postupně stěhován do nové fakultní nemocnice na Lochotíně a čeká jej konverze.

Dále ulicí Alešova, dorazíte k Semlerově rezidenci, jejíž interiéry z pera Adolfa Loose sloužily svého času také jako posluchárna Lékařské fakulty, byla zde stomatologická fantomárna či zázemí Oddělení tělesné výchovy.

Nebo se ulicí Klostermannova vydejte na náměstí Míru, kde také po jistou dobu sídlila fantomová učebna Stomatologické kliniky, která má dnes své zázemí ve FN Lochotín.

prof. MUDr. Eugen Vencovský, DrSc. (* 9. 4. 1908 Prostějov – † 6. 1. 1999 Plzeň)
Eugen Vencovský patří k nejvýznamnějším osobnostem české psychiatrie 20. století. Po studiích na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy působil v Praze, ale po uzavření vysokých škol nacisty v roce 1939 odešel do Plzně, kde zásadně ovlivnil podobu psychiatrické péče.
V roce 1951 se stal přednostou nově vzniklé Psychiatrické kliniky v Plzni, kterou pomáhal budovat od základů. V roce 1957 byl jmenován profesorem, později získal titul doktora věd a čestný doktorát na Humboldtově univerzitě v Berlíně.
Byl jedním z prvních, kdo v Československu prosazoval farmakologickou léčbu duševních onemocnění. Jeho odborná práce zahrnovala desítky publikací, z nichž mnohé se staly základními učebnicemi pro generace lékařů. Spolu se svou manželkou Blankou Vencovskou založili nadaci pro podporu vynikajících nemajetných studentů LFP UK.

Zdroj: Archiv města Plzně, Sbírka fotografií, i. č. o 2718, LP 303/67a–b