Zastavení 1B / 2026

Území na sever od centra města bylo poslední oblastí, kam se v 70. a 80. letech minulého století soustředila hromadná bytová výstavba v Plzni. Severní Předměstí se sídlišti Lochotín, Bolevec, Košutka a Vinice se mělo s ohledem na příznivé životní podmínky, rekreační potenciál, dopravní síť i plánovanou občanskou vybavenost stát soběstačnou částí města. Tzv. sektorové centrum s hotelem, divadlem, obchodním domem či kulturním domem mělo nahradit kolonii zvanou Berlín při křížení Karlovarské ulice s dnešní Alejí Svobody. Při výstavbě sídlišť však měly prioritu obytné domy, a tak se z rozsáhlého komplexu projektovaného architektem Vratislavem Kučerou z plzeňského Stavoprojektu realizoval pouze areál učňovských škol.

Sídliště Lochotín bylo vybudované v letech 1975–1980 jako první ze zmíněných čtyř souborů. Urbanistický projekt pro území mezi Karlovarskou ulicí, Alejí Svobody, Lidickou a dnešní Studentskou ulicí, připravili architekti ze Stavoprojektu Miloslav Sýkora a Zbyněk Tichý. Oblast, jejíž část se ještě v druhé polovině 19. století nazývala Kněžská jáma, byla původně mělkým údolím s drobným potůčkem, který pramenil pod Klotzovou cihelnou. Ačkoliv architekti uvažovali o jeho využití a vytvoření soustavy bazénků, studánka byla při stavbě sídliště zničena a potok byl sveden do podzemního potrubí.

Do centrální části sídliště umístili architekti zklidněný prostor s pavilonovými školními budovami, bazénem, nákupním střediskem, kinem, knihovnou apod. Na vyvýšenou část lochotínské terasy situovali dominantní skupinu věžových domů, s terénními konfiguracemi území se pak snažili vypořádat tzv. pilovitými sekcemi panelových domů a nízkými bodovými domy. Celkem se postavilo více než 5 000 bytů pro 18 000 obyvatel. Výstavbu realizovaly plzeňské Pozemní stavby, který prováděly část prací přímo v panelárnách, kde panely sjížděly z mechanizované linky včetně zasklených oken, omítek nebo fasád a na stavbě se montovaly pomocí věžových jeřábů. Kvůli zrychlení výstavby dokonce závod používal tzv. Zlobinovu metodu převzatou ze Sovětského svazu. Celý dům od hrubé stavby až po předání tehdy stavěla jedna univerzální pracovní četa, která měla po splnění závazného termínu dokončení stavby získat odměnu.

Občanská vybavenost sídliště se kromě blízké Družby soustředila do středisek Atom a Gera. Atom v centrální části sídliště měl architektonicky ztvárněné atrium s odlehčenou dřevěnou střechou s žardiniérami pro vegetaci. Stěny střediska byly obloženy několika desítkami druhů kamenů dovezených od Černého moře. Součástí areálu bylo také kino Mír.

Sídliště Lochotín – perspektivní skica (nedat.)

Urbanistické řešení I. etapy sídliště Lochotín (nedat.)

Základní devítiletá škola na Lochotíně, dnes 31. ZŠ Plzeň (1978)