Zastavení 3B / 2023

náměstí Míru

Náměstí Míru (do roku 1918 nazývané Královské, v meziválečné éře Benešovo, během nacistické okupace Schillerovo a v letech 1945–1951 opět Benešovo) představuje nejvýznamnější veřejný prostor této části Jižního Předměstí, resp. čtvrti Bory, která v širším okolí náměstí vznikala od konce 19. století. Se založením veřejného prostranství u areálu někdejší Vankovy (Wankovy) cihelny počítal již regulační plán města z roku 1895. Díky výkupu pozemků plzeňskou obcí zde náměstí o čtyři roky později vzniklo a v roce 1910 bylo coby Královský sad parkově upraveno. Sad navržený vrchním správcem městských sadů Aloisem Vašíčkem ve volném anglickém stylu měl zároveň formu botanické zahrady, první svého druhu v Plzni. Rostliny byly vysazovány podle druhu do jednotlivých částí zahrady – celkem šlo o 383 listnáčů, 43 jehličnanů, 47 růží, 264 trvalek a 13 kapradin. U každého stromu, z nichž několik se dochovalo dodnes, se nacházela porcelánová tabulka s českým názvem dřeviny. Výsadbu v přibližně symetrickém rozvrhu parku se sítí obloukových cest měly původně doplňovat rybníček a potůček, nikdy se však nerealizovaly, stejně jako dvě vodní plochy s vodotrysky, které je na doporučení technické komise města měly kvůli úsporám nahradit.

První část okolní zástavby tvořily dva téměř identické domy stavitelů Müllera a Kapsy na severní straně náměstí. Na ně pak navázala zástavba převážné části západní strany náměstí při dnešní Klatovské třídě. V letech 1930–1931 byl při jihovýchodní partii prostranství zbudován modernistický objekt Ústavu pro hluchoněmé děti (od roku 1946 tzv. Purkyňův pavilon). U východní strany náměstí – přibližně v místech, kde se v minulosti nacházelo fotbalové hřiště SK Olympia Plzeň – vznikla mezi lety 1947 a 1956 pozdně funkcionalistická budova Československého rozhlasu. Kvůli neuskutečnění plánované výstavby koncertního sálu zůstala část bloku severně od sídla rozhlasu volná a rozšířila tak prostor náměstí. Jižní stranu náměstí, vymezenou ulicí 17. listopadu, uzavřela v závěru padesátých let přístavba strojní průmyslovky. I přes pozdější vyasfaltování ústřední části prostranství si náměstí Míru si dodnes zachovalo svůj parkový charakter.

Náměstí Míru s budovou Československého rozhlasu a souborem činžovních…

Sady na dnešním náměstí Míru (1914)

Soubor činžovních domů Václava Hajšmana v Klostermannově ulici při náměstí…