Zastavení 2B / 2023

Byt Otta a Olgy Beckových

Ještě před odchodem Müllerových do Prahy se do jejich domu coby nájemníci přestěhovali Otto a Olga Beckovi, a to i s vybavením tří pokojů svého původního bytu na Klatovské třídě 12. Zařízení obývacího pokoje, jídelny a ložnice pro ně mezi lety 1907 a 1910 navrhl Adolf Loos. Týž architekt připravil i úpravu interiéru pro nové prostory. Spolupracoval na něm se stavitelem Bořivojem Kriegerbeckem ze společnosti Müller & Kapsa, který dohlížel na realizaci. I v novém bytě Beckových se ústředním prvkem obývacího pokoje stal krb z režného zdiva. Kolem něj Loos soustředil sedací mobiliář různých tvarů. Stěny pokoje měly bílý dřevěný obklad, doplněný tmavým pásem textilní tapety, který se opakoval v ložnici zařízené po obvodu vestavěným nábytkem z javorového dřeva. V souladu s Loosovým tíhnutím k symetrii byla zařízena i jídelna se zrcadlem na ose vstupu do obývacího pokoje.

S Beckovými Loose pojila nejen práce, ale i příbuzenský vztah – roku 1929 se architekt oženil s jejich dcerou Claire (Klárou). Nadějná fotografka žila s Loosem jen krátce a v roce 1941 byla společně se svojí matkou deportována do koncentračního tábora. Odtud se obě ženy již nevrátily. Část vybavení bytu stihla Olga Becková před odjezdem prodat, zbytek se ztratil během válečných let.

Byt Lea Brummela

Jedno z menších děl Adolfa Loose v Plzni se nachází v domě č. o. 140 na Klatovské třídě. Návrhem adaptace dvou pokojů ve svém bytě v prvním patře architekta v roce 1929 pověřil spolumajitel továrny na usně Leo Brummel. Na realizaci záměru se opět podílel i Bořivoj Kriegerbeck. Loos propojil obě místnosti širokým průchodem. Do středu jídelny vybavené nábytkem z červeně a černě lakovaného dřeva umístil velký stůl s proutěnými židlemi a nad bufet nechal osadit rozměrné zrcadlo. Řadu oken, jejichž rozmístění neodpovídalo jeho symetrickému řešení prostoru, Loos zakryl roštem s průsvitnou látkou. Vedlejšímu obytnému pokoji dominovala kamna rámovaná travertinem. Stěny pokoje byly až do výšky stropu potaženy zelenou tapetou. Zařízením v kontrastních barvách zde Loos kvůli nižší ceně nahradil ušlechtilé materiály. V roce 1941 byli Brummelovi z bytu vystěhováni a posléze deportováni do Terezína a Osvětimi. Nazpět se vrátila pouze dcera Eva. Roku 1962 byla rodina nucena vzdát se domu ve prospěch státu. V současnosti je byt v soukromých rukou a veřejnosti není přístupný.