Zastavení 2A

Smaltovna Bartelmus

Továrnu založil v roce 1870 Eduard Bartelmus, vynálezce zdravotně nezávadného smaltování kovových předmětů a kuchyňského nádobí. Z rodinné firmy se postupně stala prosperující akciová společnost, jedna z největších smaltoven ve střední Evropě. Kromě nádobí vyráběla také drobné smaltované předměty, litinová kamna, vany, umyvadla, klozetové mísy i vodovodní výlevky.

 Celý sortiment vyvážela do řady evropských států. Mimo jiné také do Ruska, kde je spojena s tragickou událostí. V roce 1894 u příležitosti korunovace ruského cara Mikuláše II. dodal Bartelmus do Moskvy 400 tisíc barevných pohárů, které měly být rozdány veřejnosti. Mezi přihlížejícími se ale rozšířila fáma, že pohárků není dost pro všechny. Následně se rozšířila panika, při níž bylo více než 2000 lidí ušlapáno.

 Éra Bartelmusů skončila v Plzni v roce 1928. Poslední ředitel Richard Bartelmus podnik zadlužil a bezvýchodnou situaci vyřešil tím, že se zastřelil. Dědicové o rok později prodali téměř bezcenné akcie Plzeňské bance.

 Smaltovna zůstala v provozu ještě do 40. let 20. století. Po roce 1945 byly jejím správcem ustanoveny Československé závody kovodělné v Praze. V roce 1949 převzala část areálu plzeňská Škodovka, zbývající prostor využíval dopravní podnik. Definitivní tečkou za slavnou továrnou byla výstavba silničního nadjezdu v roce 2000, kdy byla většina továrních budov zbořena. Na jejich místě vznikl areál firmy ČEZ. Dochovaly se pouze dvě původní budovy v Železniční ulici. 

Areál továrny v 60. letech 20. století

Dodnes stojící budova firmy Bartelmus

Idealizovaná veduta továrny Bartelmus publikovaná v roce 1908