Zastavení 6: Procháskův ústav – symbióza teoretických oborů

Budovu bývalého Jubilejního okresního dětského domova přidělil nově vzniklé pobočce pražské Lékařské fakulty UK tehdejší Okresní národní výbor už v létě 1945. Fakulta ji začala využívat po nezbytných adaptacích v roce 1946. Budova byl přejmenována na Procháskův ústav po slavném anatomovi 18. století a profesoru Univerzity Karlovy Jiřím Procháskovi.

Budovu v roce 1928 navrhla dvojice architektů Bohumil Chvojka a Rudolf Černý. Dům měl sloužit jako okresní dětský domov. Doboví architekti návrh kritizovali jako příliš tradiční. Nicméně díky tomuto pojetí má dům jednoduchou, ale vznešenou klasicizující fasádu s pravidelným rytmem velkých oken. Domov byl umístěn uprostřed rozlehlé zahrady s parkovou úpravou a bazénem a také se sochou zvanou Dívenka od Otokara Waltera.

Od roku 1946 zde vystudovalo mnoho generací mediků. Budova nakonec pojala šest teoretických ústavů. Za budovou vznikl zvěřinec, jídelna a kuchyně byla upravena na pitevnu a přípravnu těl. Zařízení bylo stále modernizováno a přizpůsobováno novým metodám výuky. Navzdory mnoha zásahům se v budově uchovalo mnoho dobových detailů a nedošlo k výraznému poškození původních záměrů autorů stavby. I proto byl v roce 2001 Procháskův ústav prohlášen kulturní památkou. Poslední studenti lékařské fakulty z této budovy odešli v roce 2022.

V souvislosti s převzetím budovy dětského domova byla fakultě dána do užívání také vila z roku 1927 v Lidické 4 po velkoobchodníkovi Hugo Weislovi, jehož rodina zahynula během války. V 70. a 80. letech přibyly sousední vily na adrese Lidická 6 a 8. Ve Weislově vile sídlil do roku 2022, kdy se spolu s ostatními přesunul do nového kampusu, Ústav hygieny a preventivní medicíny. Vilu Josefa Krásného z konce 19. století (Lidická 6) sdílely Ústav tělovýchovného lékařství (dnes Ústav sportovní medicíny a aktivního zdraví) a správa budov LFP. V Lidické 8, vile pocházející z přelomu 19. a 20. století, sídlil Ústav soudního lékařství.

prof. MUDr. František Vaníček (* 7. 1. 1897 Letohrad – † 6. 12. 1993 Plzeň)
František Vaníček se narodil 7. ledna 1897 v Letohradě. Po absolvování gymnázia v Hradci Králové vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1923 získal stipendium Rockefellerovy nadace a studoval na Harvardské škole veřejného zdravotnictví v Bostonu. Po návratu působil jako asistent bakteriologického ústavu prof. Honla, později jako přednosta oddělení pro výrobu sér a očkovacích látek ve Státním zdravotním ústavu v Praze.

Po druhé světové válce se stal zakladatelem a prvním přednostou Ústavu hygieny Lékařské fakulty v Plzni UK, kde vedl také penicilinovou stanici. Jeho práce významně přispěla k rozvoji sérologie, bakteriologie a sociálního lékařství. V roce 1990 byl jmenován profesorem. Zemřel 6. prosince 1993 v Plzni, jeho odborný i pedagogický odkaz však zůstává živý dodnes.

Zdroj: Archiv města Plzně, Sbírka fotografií, i. č. o 2809/1, LP 305/5b (foto V. J. Chmelíček)